WALK TO WORK S MICHALEM MAREŠOVSKÝM

https://www.instagram.com/michalmaresovsky/

https://www.facebook.com/michal.maresovsky 

Nový díl seriálu Walk To Work je tady! Tentokrát jsem chtěl nafotit nezaměnitelné prostředí pořádného baru. A kdo jiný by nás měl provést po baru, než odborník na slovo vzatý Michal Marešovský, který Johnnie Walker & whisky Brand ambassador pro Českou republiku! Michala jsem měl tu čest poznat na mojí vernisáži, kde vymyslel hned dva naprosto fenomenální drinky. Více už o něm prozradí výživný rozhovor a fotky.

14.2.2022 - by Dereck Hard 

1. Jak jsi mi říkal, tak nemáš jedno konkrétní pracovní místo… Můžeš nám povědět, jak to tedy máš a co všechno zahrnují tvé pracovní povinnosti?

Momentálně si prožívám sen, který si umí představit prožívat nejeden barman. Pracuji totiž jako Johnnie Walker & whisky Brand Ambassador pro Českou republiku.

Mou náplní práce je šířit informace a dobro o této značce a kategorii whisky. Využívám k tomu různé varianty školení pro barmany a majitele podniků, při kterých ukazuji, jak mají tuto whisky používat, nabízet, připravovat z ní míchané nápoje a celkově k ní přistupovat. Dále připravuji také tzv. guest bartendingy, což znamená, že jsem hostem v nějakém baru, kam si přivezu své menu postavené na značce a během mé návštěvy nabízím lidem mnou připravené koktejly, někdy celý koncept propojujeme i s párováním pokrmů. Je to taková jiná forma toho, jak hosty seznamujeme s Johnniem a možnost jak mohou ochutnat pestrost koktejlů na whisky a obohatit tak své chuťové pohárky. Často také na tyto „guesty“ dorazí další kolegové z jiných barů a podpoří tak podnik ve kterém se zrovna nacházíme.

Dále připravuji s kolegy různé eventy, na jednom takovém jsme se spolu potkali, Matěji. Pro eventy připravujeme nejen koktejlová menu, ale organizuji i celé eventy od A po Z s ochutnávkami a vším co je možné splnit zákazníkovi. Součástí mé práce je rovněž organizace a příprava degustací, ať už jsou to degustace pro privátní klientelu či barmany a zákazníky baru. No a v neposlední řadě ke standardům mé práce také patří účast na různých whisky festivalech. Buď jako vystavovatel, ale také, jako přednášející anebo přihlížející. Komunita whiskařů je totiž v Čechách velmi fajn.

Mé povolání mi však poskytuje možnost být součástí zajímavých projektů jako je vývoj whisky. Pro společnost Stock jsem ve vývojové skupině a mám tak možnost být u vzniku něčeho nového, co vzniká v naší destilerce Prádlo u Nepomuku. Rád bych se zde rozpovídal, ale vše kolem naší nové whisky bude teprve odhaleno a nyní nemohu veřejně konkretizovat. Jediné co mohu říci, že se mají milovníci české whisky na co těšit!

Opomenout bych také neměl vzdělávání obchodních zástupců ve společnosti Stock Plzeň-Božkov.   

Díky svým aktivitám se pohybuji po celé České republice, na školení svých dovedností jsem byl před několika lety v Irsku u velmi uznávaného master destillera Derryla McNellyho, nebo u Mariana Bekeho na barmanských dovednostech a občas zavítám i na nějakou barmanskou akci na Slovensko.

Však Bonvi, kde jsme fotili, je mi dodnes domovem. Když potřebuji využít baru, k vymyšlení nějakého míchaného drinku, nacházím se právě zde. Společně s nynějším majitelem a velmi dobrým kamarádem Tomášem Paličkou si opravdu rozumíme, a protože jsme na podobné myšlenkové vlně, je často vymýšlení drinků opravdu snadné.

2. Fotili jsme tedy v baru Bonvivant´s CTC, ke kterému máš hodně blízko… Kde se bar nachází, kolik má metrů čtverečních a je v něčem speciální?

S tímto barem jsem se propojil dříve, než vůbec existoval. Pracoval jsem ještě v Příbrami v Clubu No.1, kde nám Eduard Ondráček pozdější spolumajitel baru dělal rumové školení jako rumový ambasador. Časem, když jsem změnil svou pracovní roli, Eduard a Tomáš Palička už byli spolumajitelé baru Bonvivant´s v Bartolomějské ulici. Sem jsem začal docházet na výpomoc a trávil zde čas a učil se novým přístupům ke koktejlu a získával další zkušenosti.

Bar se od začátku situoval do 20. let 20. st. v USA. Je to období rozkvětu klasických koktejlů jako je Old Fashioned, Manhattan, Boulevardier a spousty dalších. Odkaz baru se však projevil nejen na menu, ale také na celkové vizáži prostoru.

Dnes se bar nachází v Mánesově ulici na Vinohradech. Když se odpoutáte od krásného nábytku, určitě vás zaujme strop nad barem, který je přímo pro použití v baru přivezen až z kanadského Ontaria a je plechový.

Celkově bar pojme kolem 35 osob na sezení. Unikátní jsme v tom, že nepoužíváme menu a s hostem každý drink stavíme na míru dle jeho preferencí a přání. Další devizou našich drinků je přístup k udržitelnosti surovin a ctíme lokálnost a pokud možno domácí suroviny.

3. Tak a teď nám řekni prosím pár slov o tomhle sympaťákovi na fotce… Kolik ti je, jaké máš poslání na tomhle světě a můžeš říct i pár pracovních highlightů či úspěchů, kterých si fakt považuješ?

Pocházím z malého města Sedlčany na pomezí Jižních a středních Čech, určitě si čtenáři toto město spojí s výrobou sýrů Sedlčanský Hermelín.

Dnes už je mi 36 let a žiju momentálně v Praze. V barovém prostředí se pohybuji přibližně dvacet let a svou cestu považuji stále za začínající. Je zajímavé přemýšlet nad svým posláním?

Myslím, že za jedno takové poslání považuji možnost pracovat se společností Stock. Když jsem do této společnosti přicházel, nebyla zrovna nijak valně vnímána u barmanské komunity a myslím, že jsem se stal významným dílkem skládačky, která je plná barev, líbivých tonů a stává se skladbou výjimečných chutí, tak jako když připravujete ten nejlepší koktejl na World Class. Tím chci říci, že se nám daří propojovat tuto společnost s naší báječnou barmanskou komunitou u nás v Čechách a díky všem možným prostředkům přinášet zajímavé semináře, eventy, barmanské soutěže a oporu našim barmanům.

V takové té obecnější rovině mi činí uspokojení vytvářet lidem radost a to si myslím, že je v dnešní době jedno z důležitých poslání. Možná to zní jako klišé, ale nevěřili byste, jakou sílu má přirozený, srdečný úsměv. Mezi highlighty svého dosavadního života patří několik malých hudebních festivalů, které jsem produkoval se svými kamarády Mírou Šmardou a Jirkou Drápalem. Určitě si považuji týdenní barmanské stáže u Mariana Bekeho jeho londýnském baru Gipson a je to určitě i má stávající práce.

4. Nebudeme tedy dělat, že nejsi ambassador značky Johnnie Walker. Ale co je tohle konkrétně za lahůdku? A ty osobně preferuješ, který typ z velkého JW portfolia a proč?

Johnnie Walker Blue Label Limited Edition. Jedná se o speciální edici, jejíž láhev má několikabarevné lakování. Obsahem této whisky je blend různých whisky z celého Skotska a zajímavost je ta, že v tomto blendu jsou obsaženy až šedesáti leté whisky už z neexistujících palíren jako například Port Elen či Port Dundas.

Já si kdekoliv rád dám Johnnie Black Label 12, ale nejvíce preferuji Johnne Walker Double Black, parádní nakouřený blend, ve kterém je k nalezení např. Caoll Ila, Talisker a další. Mým miláčkem jsou pak Green Label 15, který je souhrou Single Malt whisky Talisker, Linkwood, Craganmore a Mortlach a v neposlední řadě je to Johnnie Walker King George V., vyspělý blend, který když ochutnáš, tak bys ani neřekl, že je to míchaná whisky. Který by sis dal ty?

5. King George V. samozřejmě! Design baru je hodně neotřelý a fakt zajímavý! Kdo stojí za designem interiéru?

Původní idea a nápad byl právě již zmíněných pánů spolumajitelů Tomáše Paličky a Eduarda Ondráčka. Když se však bar před několika lety přestěhoval na Vinohrady, dnešní design baru přizpůsobil stávající podobě nynější barman a majitel Tomáš Palička a veškeré práce zde prováděl s šikovnýma rukama pana Jana Trojáka.

6. Všiml jsem si tohoto motivu v podobě klíčové dírky… Nábytek je hodně stylový a připomíná mi první republiku! Můžeš nám k tomu povědět víc?

Vnímáš to správně. Vše je vyrobeno ze starých skříní z let 1920 až 1930. Tehdy se nazývali Kořenice. Představivost a šikovné ruce pak dokázali ze skříní vytvořit barový display, posezení i samotný bar.

7. Oltář každého baru! Tak pojď, povídej, co máš z těchto flašek fakt rád… A jaké tři top drinky z tvého portfolia bys nám z nich umíchal?

Celkově jsem orientovaný na whisky a vždy z tohoto baru si rád dám Johnnie Walker Green Label 15, Talisker a Lagavulin, pokud zrovna je. Ale na drinky používám často dostupnější báze. První drink je na osvěžení. Z natrhaných bezových květů u naší babičky jsem připravil cordial, který používám na Spring Highball. Kombinace Johnnie Walker Black Label, bezový cordial, soda, zdobeno thajskou bazalkou. Věřte, že u jednoho nezůstanete.

Další můj oblíbený drink je Smrk, který je kombinací Johnnie Walker Black Label, cordialu ze smrkových výhonků a sody. Plnější chuť podpořená svěžími tony po citrusech v cordialu tvoří nezapomenutelnou zemitost a lehkost drinku. A poslední co bych vám rád připravil je drink, nazvaný Walk to sherry. Je to kombinace Johnnie Walker Black Label, sherry Pedro Ximenez a Oloroso, dále cukrového sirupu, Supasavi a domácích bitter´s z listů kafírové limetky. Musíš vzít svou paní a přijít ochutnat. Hosté tyto drinky prostě milují!

8. Co ty a umění? Co máš pověšeného doma za obrázky nebo, co by sis tram rád pověsil?

Matěji, doma nám visí obrazy od mé ženy Míli, která nádherně maluje. Moc rád pozoruji její práci, a jak celé dílo vzniká. Sem tam zajdeme do galerie na nějaké moderní umění. Obecně u obrazů mám rád abstrakci a geometrické tvary.

Teď jsem na Instagramu narazil na umělkyni ze Sydney, myslím, že její studio se jmenuje Blank Page Gallery. Obrazy, které maluje se mi opravdu velmi líbí. Do budoucna si možná něco domu pořídíme. Co je mi však nejbližší, je hudba. Tu bych mohl poslouchat od rána do rána. Vyrostl jsem na Beatles, U2 a jim podobným. Pak jsem se přes Hip Hop a RNB dostal až k Funky a Jazzu což poslouchám do dnes. Také jsem velmi ovlivněn elektronickou hudbou inspirovanou již ze zmíněných žánrů.

S mou milovanou polovičkou moc rádi chodíme na koncerty. Když mě koncert opravdu chytne, kupuju hned céda a nechávám si je od umělců rovnou podepsat. To je parádní.

Hudba je za mě jedno z nejuchopitelnějších umění, které dokáže v lidech vyvolat opravdovou kolektivní radost.

9. Tady je parádní vzpomínková tabule… Máš nějaký vtipný nebo hodně originální zážitek ze své letité kariéry profesionálního barmana? Taky by mě zajímalo, kdy jsi s tím začal a v jakém baru jsi tenkrát makal vůbec poprvé…

Při této práci jsem zažil nespočet zajímavých, vtipných i děsivých zážitků. Některé jsou publikovatelné a některé … zůstávají ve vzpomínkách těch, kterých se týkají.

Vzpomínám si na jeden takový vtipný ještě z baru v Příbrami, kde jsem léta pracoval. O Silvestrovské party jsme měli téma pláž. Tak jsme do baru navezli Avii písku, bar tematicky vyzdobili, připravili i bazének a těm kdo přišli na večírek v plavkách, jsme dali vstupné a část konzumace jako dárek. Vše se celkem hezky vyvíjelo, protože hosté v plavkách byli, kam ses podíval.

Pak jsme rozdávali slevu na drinky, když si děvčata objednali nahoře bez. Takovou chuť po slevě jsem ještě nezažil. Jenže zlevněné drinky chtěli i pánové, problém byl v tom, že ti neměli žádný svrchní díl plavek, a tak svlékali ten spodní. Pár hodin po půlnoci to u nás vypadalo jako v Ráji. … Adam a Eva kam ses podíval. No a svůj první drink jsem namíchal v Beseda Baru v Sedlčanech. Bylo to v 17 letech a myslím, že se jednalo o Kuba Libre. Legendární bar, kde jsem se toho hodně naučil, hlavně o přístupu k lidem a ženám…

10. V baru nesmí chybět pořádná knihovna, tady navíc s knihami o alkoholu a drincích! Co ty a knížky? Baví tě čtení a máš na to vůbec čas? Je nějaká kniha, kterou bys doporučil dobrému kamarádovi?

Mám jednu oblíbenou knihu, jmenuje se Čtyři dohody. Tu bych doporučil každému. Četl jsem ji zrovna v etapě života, kdy jsem přemýšlel často o svém chování a řešil jsem přístup barman a host, partner a partnerka, podřízený a šéf. Díky principům uvedeným v této knize jsem si uvědomil hodně věcí a začal jsem se jimi také řídit. Přivedlo mě to ke šťastnějšímu životu!

Také jsem se nechal hodně ovlivnit knihami od Roberta Kyiosakiho a Napoleona Hilla a nedílnou součástí mé knihovny jsou různé vzdělávací publikace o barmanském řemesle a whisky. Těch mám nejvíce. Zde miluji spisovatele Michaela Jacksona. Rád bych však četl více, ale teď se tomu zatím moc nevěnuji. Ale to přijde.

11. Posvítíme si na tvoje oblíbené whisky! Jaké tři po svém mlsném jazýčku poválíš nejradši? A tvůj oblíbený koktejl s whisky je? A je něco, co si dáš rád mimo tuhle legendární lihovinu?

Zrovinka teď mám rozpitou Talisker 18YO, velmi mi zpříjemňuje tyto chvíle povídání. Pak si moc moc rád popíjím blendy z 80. až 90. let 20. století, když na nějakou narazím. A mou oblíbenou palírnou je také Laphroaig. Ale těžko říct, je jich tolik skvělých, které si rád naleju.

Poslední dobou mám rád whisky v dlouhých drincích a často ji piju jen tak se sodou tzv. highball se zestem citronové kůry, jo to mi chutná.

A pokud nepiju whisky, tak si s přáteli či rodinou připíjíme na zdraví kvalitní českou pálenkou či Mezcalem.

Ještě si vybavuji jeden můj oblíbený typ alkoholu, Fernet „Drsoň“, asi stárnu nebo co?

12. Tady jsi nám připravil tvůj signature drink… Co to teda pijeme a jaký je postup?

Tento můj signature drink se jmenuje Rybíz. Je to propojení Johnnie Walker Red Label, fermentovaného červeného rybízu, Campary a červeného vermoutu. Drink se topuje sodou.

Nejprve si připravíme čerstvý rybíz, který se pomačká a zaleje vodou. Přidáš trochu cukru a necháš rozjet fermentaci. Zde stačí jeden den. Pak vše scedím přes kávový filtr a šťávu smíchám s Campary a červeným vermutem a Johnnie Walkerem. Takto připravený premix už míchám se sodou v poměru 7cl premixu na 3cl sody. Chutná báječne, co?

13. Fakt chutná skvěle! Tvůj batoh mě fakt dostal! Moc povedený… To dělá Johnnie Walker i batohy, nebo jak to teda je? A co ve tvém ruksaku nemůže chybět?

Děkuji, vyřídím tvé uznání Kubovi Kabourkovi, který je Brand managerem pro značku Johnnie Walker v České republice a vyráběl tyto batohy. Není to standartní merch. Myslím, že se jich pro náš trh vyrábělo jen pár a já mám tu čest být mezi lidmi, co ho nosí.

V mém batohu vždy najdeš poznámkový blok, compíka, dárky pro kolemjdoucí a pár osobních věcí jako klíče, peněženku a flashku. Je to zázračný batoh moderní doby.

14. Díky moc za super focení a krásný čas, který jsem s tebou mohl strávit. Bylo to velmi inspirativní a poučné! Kdybys chtěl někoho pozdravit nebo poděkovat, tak pojď na to Michale:

Matěji, zprvu děkuji hlavě tobě, že jsi mi dal tuto možnost účastnit se tohoto projektu. To zároveň i Kubovi Kabourkovi, který s touto ideou přišel. Také chci poděkovat své milované přítelkyni Míle, za oporu i podporu, protože žít s takovým nadšencem, který stále někde poletuje, určitě není jednoduché!

Rozhodně chci poděkovat všem, co mají rádi a pijí naší whisky Johnnie Walker, velmi si toho vážím. A také bych moc, moc rád poděkoval Bonvi a Tomovi Paličkovi, za to, že mě stále bere jako člena teamu a mám u něj v Bonvi barový domov.

Také si uznání zaslouží má rodina, díky které jsem dostal ty nejlepší základy do života, jako je spravedlnost, poctivost, pracovitost, umění mít rád bližního svého a všem kolegům a barmanům, kteří rádi pracují s naší whisky. A poslední, komu chci velmi poděkovat, jsou klucí z Apollo bar & Beverage Consulting, Víťa a Honza. Jsou to borci, kteří mě pomáhají hodně posouvat, a ve spolupráci s nimi tvoříme opravdu parádní věci.  

Dereck Hard Foto

Dereck Hard

Absolvent magisterského oboru tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě  / vítěz ceny Grant Prahy na Czech Press Photo 2017 a Junior award na Czech Press Photo 2010 / držitel prestižních mezinárodních ocenění (např. zlaté medaile od Photography Society of America, International Photo Awards – New York, MIFA Moskva, PX3 v Paříži, ND Awards USA, TIFA v Japonsku) / vydavatel unikátních fotografických knih a komiksů / fotograf autorských rubrik pro značky jako Johnnie Walker či Red Bull.

www.dereckhard.com