WALK TO WORK S DAVIDEM STRAUZZEM

www.davidstrauzz.com

www.instagram.com/davidstrauzz

 

Vítejte u prvního dílu seriálu „Walk to Work“! Fotografický seriál doplněný o autentický rozhovor,

který si nejvíc vychutnáte se sklenkou něčeho dobrého v ruce… Budeme navštěvovat zajímavé lidi

z oblasti umění, barů, ale také muziky nebo sportu! A kde? V jejich přirozeném prostředí,

v jejich milované práci. Protože to naše protagonisty spojuje především, láska ke své profesi, které

berou spíše jako své životní poslání.

Odborně se takový druh fotografie nazývá enviromentální portrét. My to máme trochu povýšeno

ještě o zákoutí, zátiší a další detaily daného místa. Každé z míst má svůj nepopiratelný genius loci

a na každém nás bude doprovázet Johnnie Walker. První kroky nás zavedou do ateliéru česko -

kanadského umělce jménem David Strauzz!

20.1.2022 - by Dereck Hard 

1. Kde můžeme najít tvůj ateliér? A kolik má metrů čtverečních?

Můj ateliér najdete v Pragovka Art District na Praze 9. Prostor má přibližně 90 metrů čtverečních.

2. Když je to areál bývalé továrny, chodíš sem jako do fabriky? Takže pět dnů v týdnů a osm hodin denně? Nebo tomu dáváš mnohem víc a nedíváš se ani do kalendáře a na hodinky….

Čas strávený prací raději ani nepočítám, protože běží strašně rychle. Když však nemaluji nějaký mural (velkoformátová díla přes celé domy atd. – poznámka redakce), jsem v ateliéru obvykle šest dní v týdnu a nejméně osm hodin denně. V poslední době jsem měl také mnoho schůzek a setkání v rámci přípravy na svou samostatnou výstavu v listopadu, která bude fakt obrovská.

3. Mohl by ses svými slovy představit pro ty, kdo by tě náhodou neznali? Takže, kdo je David Strauzz a co je jeho hlavní poslání na tomhle světě?

Jsem současný urban umělec pracující se smíšenými médii, který se primárně zaměřuje na malování portrétů. Nebo spíšrád říkám, že kreslím příběhy o životech lidí a lidských zkušenostech. Narodil jsem se v Kanadě českým rodičům a teď už téměř šest let žiju v Praze.

4. V tvojí práci můžeme vidět naprosto zřejmou inspiraci street artem a graffiti. Sám ses tomu věnoval taky? A věnuješ se ilegálnímu malování někdy i teď nebo jsi to vyměnil za muraly?

Ano, graffiti a street art mají na mou práci opravdu silný vliv. A ano, jako teenager jsem patřil do aktivní kanadské graffiti scény. Poté, co jsem byl chycen policií a zaplatil tučnou pokutu, jsem začal chodit na univerzitu v Torontu a rozhodl jsem se přestat malovat ilegálně. Ale vždy bylo mým cílem ve svých uměleckých dílech reprezentovat pouliční kulturu. Kromě práce v ateliéru na plátnech a panelech, prezentování mých děl na výstavách pak často maluji právě zmíněné muraly.

5. Nebudu dělat, že tvojí práci nemiluju! To bych lhal… Věnuješ se fenomenálním obrazům a používáš různé techniky. Co všechno? A jak je vidět na fotce, děláš i objekty a sochy?

Hahaha, děkuji moc… Ale ty jsi neuvěřitelný fotograf a já si velmi vážím zase tvojí práce. Takže super deal!

Abych přesně zobrazil příběh, který se snažím vyprávět, tak se vždycky snažím najít vhodnou techniku, která odpovídá aktuální náladě. Na ulici nacházím spoustu materiálů a snažím se je co nejvíce znovu použít, než je vyhodím. Takže používám různé techniky jako práce se sprejem, koláž, dekoláž, asambláž nebo vytvářím objekty a pracuji s dalšími médii.

6. Pamatuješ si na svůj první tag (podpis graffiti umělců neboli writerů – pozn.redakce)? A jaké další tagy jsi psal?

Jasně, že si pamatuji svůj první tag. Myslím, že většina writerů si tento okamžik pamatuje. V žilách vám proudí pořádná porce adrenalinu! Tagy se postupem času měnily, tak jak se měnil můj styl. Myslím, že jsem psal „Saint“ a později „VRTX“.

7. Temná místnost! Tvoje obrazy mají ještě jednu přidanou hodnotu. Když se na ně podíváš skrz hledáček foťáku nebo přes mobil, tak teprve potom se výrazně objeví portréty, které jsou do té doby ukrytý. Když se na obraz dívám očima, tak je ten portrét vidět jen v náznaku. Když po-odstoupíš, tak je vidět víc. Jak jsi na tuhle geniální techniku vlastně přišel?

Když jsem se před několika lety přestěhoval do Bostonu, Američané už byli závislí na mobilních telefonech a sociálních médiích. Bylo to pro mě naprosto divné a nepochopitelné. Zároveň jsem tam v Museum of Fine Arts v Bostonu uviděl velkoformátový obraz Chucka Close a byl jsem ohromen. Chtěl jsem napodobit jeho portrétní malby, ale přidat svůj pouliční styl a začal jsem experimentovat kombinací materiálů s barvou ve spreji. No a jednou do mého ateliéru v Bostonu přišla starší dáma. Moc se jí líbily barvy na mých obrazech, ale neviděla v nich žádné tváře. Vzala tedy svůj mobilní fotoaparát a pořídila fotografii. A v tu chvíli se tvář na mém obrazu objevila.  Byl to okamžik heuréky, protože jsem cítil, že to zároveň přímo odráží, jak se lidé chovají v životě. Od té doby je vliv technologií na interakci člověka hlavním tématem mé práce.

8. Co ty a móda? Co rád nosíš a co tě naopak nosit štve?

Street culture = street style. Rád nosím hlavně černou. Ale vliv pouliční kultury na módu mě hodně zajímá. Od hip hopu, skateboardingu až po punk a DIY. Nepreferuji žádnou konkrétní značku, ale hodně si vážím značek jako „Life is Porno“, protože věřím v jejich filozofii a zároveň to jsou skvělí lidé.

9. Říká se, že správný umělec by měl mít blízko k lahvi něčeho dobrého… Tvoříš za střízlivého stavu a pak si dáš skleničku, nebo si dáš i během tvorby? A co tedy piješ opravdu rád?

Abych byl upřímný, při práci vůbec nepiju. Jsem naprosto střízlivý. Myslím, že by bylo kontraproduktivní malovat někoho a jeho příběh, kdybych byl opilý. Věnuji veškerou svou energii do malování konkrétního portrétu. A když jsem hotový a vyčerpaný, užívám si sklenku něčeho dobrého. Může to být pivo, víno nebo whisky. Ale whisky si opravdu užívám!

10. Při pohledu na tenhle objekt, jsem si vzpomněl, že jsi nedávno udělal kolaboraci a tvůj design zdobí skejty Maxe Habance. Mohl bys mi vyjmenovat třeba pět tvých aktuálních a zásadních projektů, které proběhly nebo které chystáš?

Ano, skejťák Maxim Habanec a já jsme společně pracovali na sérii skateboardů. Z téhle spolupráce mám opravdovou radost. Splnil jsem si tím jeden z mých největších životních snů.  Kromě skateboardů budu mít řadu kožených výrobků, které vytvářím s firmou Danny P. Style. Nedávno jsem dokončil velký mural ve spolupráci s Nike a Footshop v Praze a další nástěnnou malbu v Plzni. Vytvořil jsem etikety pro Zichovec Brewery a brzy vyjde několik dalších komerčních projektů. Nejdůležitějším projektem, který letos budu mít, je moje samostatná výstava, která bude opravdu obří. Otevírá se 24. listopadu a bude to přibližně 600 čtverečních metrů prostoru. Dvě patra, která jsou ve velkém kontrastu.

11. Uf, máš tu celkem dost sprejů? Dokážeš mi říct dvě věci? Jaké spreje tě baví a proč… A kolik jich spotřebuješ za rok. Vedeš si nějaké záznamy?

Ha ha ha. Nikdy jich nemám dost. Nejradši používám spreje Molotow Premium. Moc se mi líbí jejich barvy a někdy používám MTN94, které jsou trochu pastelovější a hlubší. Nejsem si jistý. Vůbec nesleduji spotřebu barev a sprejů, které používám e své tvorbě. Ale je dost možné, že za rok spotřebuji mezi 1 000 až 5 000 plechovkami podle toho, kolik dělám muralů.

12. Tohle je věcička na takové to brutální bombení? Pověz nám trochu víc k čemu to slouží…

Tohle je další nástroj, kterým se mohou writeři vyjadřovat. Je to trochu objemnější věc, těžko se to ukrývá, a ještě hůř se s tím utíká. Ale moc se mi líbí ten efekt a budu ho používat častěji.

13. Čím vším teda vlastně tvoříš? Squeezry, spreje, fixy…

Podobně jako v předchozí odpovědi, používám prostě všemožné nástroje k vyjádření nálady nebo příběhu daného portrétu. Ale stručně řečeno, používám všechno, co jde!

14. Tak já už pomalu půjdu. Díky za krásný odpoledne a pověz nám na konec, kde můžeme vidět tvojí práci někde na živo? A můžou čtenáři zajít třeba na návštěvu do tvého ateliéru?

Moje aktuální muraly můžete vidět v Praze na tramvajové stanici Maniny v Praze 7, na budově Kotva nebo na Petrské náměstí. Mám více nástěnných maleb v Praze, například obchod Yaxi Taxi nebo Traffik Kavárna. V České republice mám jinak svá díla v Plzni, Kutné Hoře, Poděbradech a Opavě. Brzy jich bude víc. Aktuálně mi skončila výstava "The Great Reset - Every End is a New Beginning"  v pražské galerii Pragartworks na Vinohradech. Sběratelé mých děl mají samozřemě vždy otevřené dveře do mého ateliéru. Ostatní hosty tu jinak moc nevítám. Pokud teda nepřinesou lahev dobré whisky! Haha….

Dereck Hard Foto

Dereck Hard

Absolvent magisterského oboru tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě  / vítěz ceny Grant Prahy na Czech Press Photo 2017 a Junior award na Czech Press Photo 2010 / držitel prestižních mezinárodních ocenění (např. zlaté medaile od Photography Society of America, International Photo Awards – New York, MIFA Moskva, PX3 v Paříži, ND Awards USA, TIFA v Japonsku) / vydavatel unikátních fotografických knih a komiksů / fotograf autorských rubrik pro značky jako Johnnie Walker či Red Bull.

www.dereckhard.com