HISTORIE WHISKY
Jak dlouho už lidstvo pálí alkoholické nápoje není přesně známo. Zdá se však, že už se tak děje nejméně čtyři tisíce let.
V Evropě bylo pálení rozšířeno už s příchodem 12. století. Nejstarší písemný záznam o pálení ve Skotsku pochází
z 15. století, kdy v roce 1494 objednal král tolik sladu, aby to vydalo na 500 lahví aqua vitae, což v latině znamená „živá voda“.
Skotská keltština má pro totéž označení „uisge beatha“,
z čehož se odvozuje slovo „whisky“.
Nejprve whisky pálili téměř výlučně mniši a jednalo se
o velmi povzbuzující nápoj. Ten se nikdy nenechával zrát
a nijak se dále neupravoval, sloužil totiž jako nápoj nazíraný hlavně jako lék a používaný v léčbě čehokoli od neštovic po obrnu.
Pak přišel král Jindřich VIII. se svým zrušením klášterů
a zákazem mnišství. Na základě toho se výroba whisky dostala do chalup a usedlostí běžných občanů Skotska.
V těchto domácích palírnách došlo k propracování výroby
a zjištění, že whisky jako taková může sloužit i pro potěšení.
Nyní rychle přeskočíme do 19. století, kde se bez sklenky whisky žádný Skot neobešel. Některé byly běžně k mání
a koupili jste je obvykle u každého hokynáře. Potíž byla
v tom, že jejich vlastnosti nebyly nijak konzistentní. Ta, která vám chutnala včera, měla další den chuť úplně jinou.
Jeden mladý muž a majitel hokynářství v Kilmarnocku se
s tím nechtěl spokojit. Jmenoval se John Walker. Šlo mu
o to, aby si jeho zákazníci mohli stále pochutnávat na stejné kvalitě a chuti.
Začal proto whisky míchat, až se mu povedla jedna, s níž byl tak spokojen, že ji pojmenoval po sobě
A zde se začala psát historie.
